Pivo se dělí podle způsobu kvašení na spodně kvašené (ležáky), svrchně kvašené (ale, pšeničná piva, stouty) a spontánně kvašené (lambiky), podle barvy na světlé, polotmavé a tmavé a v Česku také podle stupňovitosti na stolní, výčepní, ležák, plné a silné pivo. Mezi nejznámější pivní styly patří český světlý ležák (pils), pšeničné pivo, IPA, APA, porter a stout. V přehledu najdete mapu pivních stylů, vysvětlení stupňů na etiketě a tipy, jak pivo podávat.
Rychlá odpověď: jak se pivo dělí
| Podle čeho | Druhy |
|---|---|
| Způsob kvašení | spodně kvašené (ležáky), svrchně kvašené (ale), spontánně kvašené |
| Barva | světlé, polotmavé (jantarové), tmavé |
| Stupňovitost (ČR) | stolní, výčepní, ležák, plné, silné |
| Obsah alkoholu | nealkoholické, nízkoalkoholické, běžné |
| Zpracování | filtrované, nefiltrované, kvasnicové, nepasterované, tankové |
| Pivní styl | pils, pšeničné, IPA, APA, stout, porter, bock, lambic a mnoho dalších |
1. Mapa pivních stylů
Nejpřehlednější způsob, jak se v pivních stylech zorientovat, je rozdělit je podle způsobu kvašení a barvy. Tabulka ukazuje výběr nejznámějších stylů, nejde o úplný seznam.
| Kvašení | Světlá | Polotmavá a jantarová | Tmavá |
|---|---|---|---|
| Spodně kvašená | český světlý ležák (pils), pilsner, helles | polotmavý ležák, vídeňský ležák, märzen | tmavý ležák, schwarzbier |
| Svrchně kvašená | pšeničné pivo, witbier, kölsch, APA, IPA | bitter, amber ale | stout, porter, dubbel |
| Spontánně kvašená | lambic, gueuze | kriek (višňový lambic) | – |
2. Spodně kvašená piva (ležáky)
Spodně kvašená piva kvasí kvasinkami, které pracují za nižších teplot a po kvašení klesají ke dnu. Pivo pak dlouho dozrává v chladu, odtud název ležák. Chuť bývá čistá a vyvážená. Do této skupiny patří většina piv, která se v Česku pijí.
- Český světlý ležák (pils) – zlatavé pivo s výraznou chmelovou hořkostí a plným tělem. Za jeho kolébku se považuje Plzeň.
- Pilsner a helles – světlé ležáky německého typu. Helles je jemnější a sladovější, pilsner sušší a hořčí.
- Polotmavý ležák – jantarové pivo s karamelovými tóny.
- Vídeňský ležák a märzen – jantarová piva se sladovou chutí. Märzen se tradičně pije na Oktoberfestu.
- Tmavý ležák a schwarzbier – tmavá piva s tóny praženého sladu, karamelu a kávy. Česká tmavá piva bývají spíš nasládlá.
- Bock – silnější ležák, existuje ve světlé i tmavé variantě.
3. Svrchně kvašená piva (ale)
Svrchně kvašená piva kvasí za vyšších teplot kvasinkami, které se drží u hladiny. Mívají výraznější ovocné a kořenité tóny. Patří sem velká část piv, která vaří minipivovary.
- Pšeničné pivo (weizen) – vaří se s podílem pšeničného sladu, bývá zakalené a voní po banánu a hřebíčku. Hořkost je nízká.
- Witbier – belgické pšeničné pivo, často s koriandrem a pomerančovou kůrou.
- Kölsch – světlé a lehké pivo z Kolína nad Rýnem, svou čistou chutí připomíná ležák.
- APA (American Pale Ale) – světlý ale s americkými chmely, které mu dodávají citrusové a ovocné aroma.
- IPA (India Pale Ale) – výrazně chmelené pivo s vysokou hořkostí. Existuje řada variant, například anglická IPA, americká IPA, NEIPA nebo double IPA.
- Bitter a amber ale – jantarová piva britského a amerického typu s vyváženou sladovou chutí.
- Porter – tmavé pivo s tóny čokolády a praženého sladu, původem z Londýna.
- Stout – velmi tmavé pivo s tóny kávy a hořké čokolády. Varianty jsou například suchý irský stout, oatmeal stout s ovsem nebo silný imperial stout.
- Belgická piva – například dubbel, tripel nebo saison, často silnější a s výrazným kvasnicovým aroma.
4. Spontánně kvašená a kyselá piva
Spontánně kvašená piva nekvasí přidanými pivovarskými kvasnicemi, ale divokými kvasinkami a bakteriemi z prostředí. Typické jsou pro belgickou oblast kolem Bruselu.
- Lambic – kyselé pivo zrající i několik let v sudech.
- Gueuze – směs mladého a starého lambiku, dokvašená v lahvi.
- Kriek a framboise – lambiky s višněmi nebo malinami.
Kyselá piva vaří i další pivovary jinými postupy, například styl gose nebo berliner weisse.
5. Stupně na etiketě: výčepní, ležák, plné a silné pivo
V Česku se pivo dělí do skupin podle stupňovitosti. Stupňovitost neudává obsah alkoholu, ale množství extraktu původní mladiny, tedy kolik látek ze sladu bylo v mladině před kvašením.
| Skupina | Stupňovitost | Poznámka |
|---|---|---|
| Stolní pivo | do 6 | lehké pivo s nízkým obsahem alkoholu |
| Výčepní pivo | 7–10 | typicky desítka |
| Ležák | 11–12 | jen spodně kvašená piva |
| Plné pivo | 11–12 | svrchně kvašená piva stejné síly |
| Silné pivo | 13 a více | dříve označované jako speciální |
Podle obsahu alkoholu se rozlišuje nealkoholické pivo (nejvýše 0,5 % objemových) a nízkoalkoholické pivo (0,5–1,2 % objemových). Skutečný obsah alkoholu najdete na etiketě vždy v procentech objemových.
6. Filtrované, nefiltrované, kvasnicové a tankové pivo
- Filtrované pivo – je čiré, protože z něj byly odstraněny kvasnice a kaly. Má delší trvanlivost.
- Nefiltrované pivo – zůstávají v něm kvasnice a zákal, chuť bývá plnější.
- Kvasnicové pivo – do hotového piva se přidají kvasnice nebo mladé pivo, které v něm dokvasí.
- Nepasterované pivo – neprošlo tepelným ošetřením, proto je chuťově svěžejší, ale vydrží kratší dobu.
- Tankové pivo – nepasterované pivo, nejčastěji ležák, které se z pivovaru vozí do hospody v tanku a čepuje se bez dalšího zásahu.
7. Jak pivo podávat
- Světlé ležáky – vychlazené zhruba na 6–8 °C, s hustou pěnou.
- Pšeničná piva – podobně vychlazená, ve vysoké sklenici, která podpoří vůni.
- IPA a APA – o něco teplejší, aby vyniklo chmelové aroma.
- Tmavá piva, stouty a silná piva – spíš kolem 10–13 °C. Příliš studená piva ztrácejí chuť.
Teploty jsou orientační. Řiďte se doporučením pivovaru na etiketě a vlastní chutí. Pivo podávejte v čisté sklenici bez zbytků mycího prostředku, jinak se na něm nedrží pěna.
Kde koupit sklenice a doplňky k pivu
- 4home – sklenice a doplňky ke stolování.
Aktuální slevy najdete na stránce obchodu výše a na hlavní stránce MEGAkupony.cz. Prodej alkoholu je určen jen osobám starším 18 let.
Související články
Časté otázky
Jaké jsou základní druhy piva?
Podle kvašení spodně kvašená (ležáky), svrchně kvašená (ale) a spontánně kvašená piva. Podle barvy světlá, polotmavá a tmavá. V Česku se pivo dělí také podle stupňovitosti na stolní, výčepní, ležák, plné a silné pivo.
Jaký je rozdíl mezi ležákem a ale?
Ležák je spodně kvašený a kvasí za nižších teplot, takže má čistou a vyváženou chuť. Ale je svrchně kvašený, kvasí za vyšších teplot a mívá výraznější ovocné a kořenité tóny.
Znamená stupňovitost obsah alkoholu?
Ne. Stupňovitost udává extrakt původní mladiny, tedy množství látek ze sladu před kvašením. Obsah alkoholu je na etiketě uveden zvlášť v procentech objemových.
Co je IPA?
IPA (India Pale Ale) je svrchně kvašené pivo s výraznou chmelovou hořkostí a aromatem. Původně vznikla v Anglii, dnes jsou velmi rozšířené americké varianty s citrusovými tóny.
Jaký je rozdíl mezi stoutem a porterem?
Oba jsou tmavá svrchně kvašená piva s tóny praženého sladu. Stout vznikl jako silnější varianta porteru a bývá tmavší a výrazněji pražený, hranice mezi oběma styly je ale dnes neostrá.
Co je plné pivo?
Plné pivo je v české klasifikaci svrchně kvašené pivo se stupňovitostí 11–12. Spodně kvašené pivo stejné síly se označuje jako ležák.
