Víno se dělí podle barvy na bílé, červené, růžové a oranžové, podle obsahu cukru na suché, polosuché, polosladké a sladké a podle způsobu výroby na tiché, šumivé, perlivé, likérové a dezertní. V Česku se navíc rozlišují přívlastková vína podle cukernatosti hroznů (kabinet, pozdní sběr, výběr z hroznů, výběr z bobulí, výběr z cibéb, ledové a slámové víno). V přehledu najdete všechna dělení, nejznámější odrůdy a tipy, jak se v etiketě vyznat.
Rychlá odpověď: jak se víno dělí
| Podle čeho | Druhy |
|---|---|
| Barva | bílé, červené, růžové (rosé), oranžové |
| Zbytkový cukr | suché, polosuché, polosladké, sladké |
| Obsah CO₂ | tiché, perlivé, šumivé (sekt, šampaňské, prosecco, crémant, cava) |
| Jakost (ČR) | víno, zemské víno, jakostní víno, jakostní víno s přívlastkem, VOC |
| Přívlastek (ČR) | kabinet, pozdní sběr, výběr z hroznů, výběr z bobulí, výběr z cibéb, ledové, slámové |
| Zvláštní druhy | likérová (portské, sherry, madeira), aromatizovaná, dezertní |
| Odrůda | odrůdová vína (např. Ryzlink rýnský) a cuvée (směs odrůd) |
1. Druhy vína podle barvy
- Bílé víno – vyrábí se hlavně z bílých odrůd. Mošt kvasí bez slupek, proto víno zůstává světlé. Bývá svěží a kyselinkové, podává se při 8–12 °C.
- Červené víno – vzniká z modrých odrůd. Mošt kvasí se slupkami, ze kterých se uvolňuje barvivo a třísloviny. Podává se při 14–18 °C, lehčí vína spíš chladnější.
- Růžové víno (rosé) – z modrých hroznů, ale se slupkami je mošt v kontaktu jen krátce. Lehké, ovocné, podává se vychlazené.
- Klaret – bílé víno z modrých hroznů, lisovaných ihned bez macerace. Barvu má světlou, nejvýš lehce narůžovělou.
- Oranžové víno – bílé hrozny kvašené se slupkami jako červené víno. Má jantarovou barvu a výraznější třísloviny.
2. Druhy vína podle obsahu cukru
| Označení | Zbytkový cukr |
|---|---|
| Suché | do 4 g/l (nebo do 9 g/l při dostatečné kyselině) |
| Polosuché | do 12 g/l (nebo do 18 g/l při dostatečné kyselině) |
| Polosladké | do 45 g/l |
| Sladké | více než 45 g/l |
Platí to pro tichá vína podle pravidel EU. Přesné podmínky pro výjimky s kyselinou jsou dané předpisy, vnímání sladkosti navíc ovlivňuje i kyselost vína: kyselé víno s pár gramy cukru může působit sušeji než méně kyselé.
3. Šumivá a perlivá vína
- Šampaňské (Champagne) – šumivé víno jen z francouzské oblasti Champagne, vyráběné druhotným kvašením v lahvi.
- Crémant – francouzské šumivé víno tradiční metodou z jiných oblastí než Champagne.
- Cava – španělské šumivé víno tradiční metodou.
- Prosecco – italské šumivé víno z odrůdy Glera, většinou vyráběné v tancích (metoda Charmat). Je ovocné a svěží.
- Sekt – v Česku běžné označení pro šumivé víno. Vyrábí se klasickou metodou v lahvi i v tancích.
- Perlivé víno (frizzante) – má méně oxidu uhličitého než šumivé, jemně perlí.
- Pét-nat – „přírodně šumivé“ víno, které dokvasí v lahvi z původního cukru.
| Označení sladkosti šumivých vín | Zbytkový cukr |
|---|---|
| Brut nature | méně než 3 g/l |
| Extra brut | 0–6 g/l |
| Brut | méně než 12 g/l |
| Extra dry | 12–17 g/l |
| Sec (dry) | 17–32 g/l |
| Demi-sec | 32–50 g/l |
| Doux | více než 50 g/l |
Pozor na matoucí názvy: „extra dry“ je sladší než „brut“. Šumivá vína se podávají při 6–8 °C.
4. Přívlastková vína v Česku
Přívlastek říká, jak cukernaté byly hrozny při sklizni. Cukernatost se měří ve stupních normalizovaného moštoměru (°NM), což odpovídá kilogramům cukru ve 100 litrech moštu. Přívlastek neříká, jestli je víno suché, nebo sladké. Například pozdní sběr může být klidně suchý.
| Přívlastek | Minimální cukernatost hroznů | Typický styl |
|---|---|---|
| Kabinetní víno | 19 °NM | lehčí, svěží |
| Pozdní sběr | 21 °NM | plnější, často suché i polosuché |
| Výběr z hroznů | 24 °NM | plné, extraktivní |
| Výběr z bobulí | 27 °NM | často se zbytkovým cukrem |
| Výběr z cibéb | 32 °NM | sladké, z hroznů napadených ušlechtilou plísní |
| Ledové víno | 27 °NM | sladké, hrozny sklizené zmrzlé při −7 °C a nižší |
| Slámové víno | 27 °NM | sladké, z hroznů sušených na slámě nebo rohožích |
Pod přívlastková vína patří v jakostní stupnici jakostní víno (minimálně 15 °NM), zemské víno a stolní víno. Samostatnou kategorií jsou VOC (vína originální certifikace), která zaručují typický styl konkrétní oblasti, například VOC Znojmo, Mikulov nebo Pálava.
5. Nejznámější odrůdy pěstované v Česku
Bílé odrůdy
- Ryzlink vlašský – nejrozšířenější bílá odrůda na Moravě, svěží a minerální.
- Veltlínské zelené – typické pro Znojemsko, s pepřovým tónem.
- Müller Thurgau – lehké, muškátově ovocné víno na každý den.
- Ryzlink rýnský – elegantní, s výraznou kyselinou a potenciálem zrání.
- Sauvignon – aromatické, s tóny kopřivy, angreštu nebo černého rybízu.
- Chardonnay – plné, často zrající v barikových sudech.
- Pálava – česká aromatická odrůda s tóny koření a růže.
- Tramín červený – výrazně aromatický, často se zbytkovým cukrem.
- Muškát moravský – česká muškátová odrůda, svěží a voňavá.
- Rulandské šedé a Rulandské bílé – plnější vína vhodná k jídlu.
Modré odrůdy
- Svatovavřinecké – nejrozšířenější modrá odrůda, s tóny višní.
- Frankovka – typická pro Velkopavlovicko, kořenitá a s výraznější kyselinou.
- Zweigeltrebe – ovocné, sametové červené víno.
- Modrý Portugal – lehké červené, oblíbené jako svatomartinské víno.
- Rulandské modré (Pinot noir) – jemné, elegantní, náročné na pěstování.
- Cabernet Sauvignon a Merlot – světové odrůdy, na jižní Moravě se jim daří v teplých polohách.
- André – česká odrůda s plným tělem a tmavou barvou.
6. Vinařské oblasti v Česku
- Morava – zhruba 96 % vinic, podoblasti Znojemská, Mikulovská, Velkopavlovická a Slovácká.
- Čechy – menší oblast s podoblastmi Mělnickou a Litoměřickou.
7. Likérová, aromatizovaná a další zvláštní vína
- Likérová (fortifikovaná) vína – víno s přídavkem destilátu: portské, sherry, madeira, marsala.
- Aromatizovaná vína – například vermut nebo svařené víno z hotové směsi.
- Burčák – částečně zkvašený hroznový mošt z českých hroznů, prodává se jen na podzim.
- Svatomartinské víno – první mladé víno ročníku, otevírá se 11. listopadu v 11:11.
- Nealkoholické víno – víno, ze kterého byl alkohol odstraněn.
8. Jak číst etiketu vína
- Odrůda nebo cuvée – jedna odrůda, nebo směs.
- Jakost a přívlastek – např. „jakostní víno s přívlastkem, pozdní sběr“.
- Obsah cukru – suché, polosuché, polosladké, sladké.
- Ročník a oblast – kde a kdy hrozny dozrály.
- Obsah alkoholu – plnější vína mívají 13 % a více, lehká kolem 11–12 %.
Jak sladit víno s konkrétním jídlem, rozebíráme v samostatném článku Jak vybrat víno k jídlu.
Kde koupit víno
- Vínokrál – e-shop s moravskými i zahraničními víny.
- 4home – sklenice, karafy, vývrtky a vinotéky.
- Tchibo – sezónní nabídky skleniček a doplňků ke stolování.
Aktuální slevy najdete na stránkách obchodů výše a na hlavní stránce MEGAkupony.cz. Prodej alkoholu je určen jen osobám starším 18 let.
Související články
Časté otázky
Jaké jsou základní druhy vína?
Podle barvy bílé, červené, růžové a oranžové. Podle cukru suché, polosuché, polosladké a sladké. Podle oxidu uhličitého tiché, perlivé a šumivé. Zvláštní skupinou jsou likérová a aromatizovaná vína.
Je pozdní sběr sladké víno?
Ne nutně. Pozdní sběr znamená, že hrozny měly při sklizni alespoň 21 °NM. Víno z nich může být suché, polosuché i sladší. Sladkost poznáte podle údaje o obsahu cukru na etiketě.
Co je sladší, brut, nebo extra dry?
Extra dry. Brut má méně než 12 g cukru na litr, extra dry 12–17 g/l. Nejsušší jsou brut nature a extra brut.
Jaký je rozdíl mezi šampaňským a sektem?
Šampaňské smí pocházet jen z francouzské oblasti Champagne a vyrábí se kvašením v lahvi. Sekt je v Česku obecné označení šumivého vína, které se může vyrábět v lahvi i v tancích.
Jaké víno je nejvhodnější pro začátečníky?
Často se doporučují ovocná a méně tříslovinná vína, například Müller Thurgau, Muškát moravský, Pálava nebo růžové víno, u červených Zweigeltrebe či Modrý Portugal. Vyzkoušejte suché i polosuché a zjistěte, co vám chutná.
Při jaké teplotě podávat víno?
Bílé víno obvykle při 8–12 °C, růžové kolem 8–10 °C, červené při 14–18 °C a šumivé při 6–8 °C. Plnější vína snesou horní hranici rozpětí.
